Rozsáhlý článek Vítej domů, bestie (Respekt č. 3/2004) byl doprovozen krátkým rozhovorem s olomouckou profesorkou Libuší Hrabovou, která se pustila do úvah o „významu vlka v lidské kultuře od pravěku po středověk“. Téma je to nesporně zajímavé, Libuše Hrabová je však svými odpověďmi příliš nevyjasnila. Dopustila se totiž hned několika zásadních omylů, jež není možné přejít mlčením. Vzhledem k tomu, že měla k dispozici jen velice omezený prostor, je snad ještě pochopitelné, že ve své sumarizaci, podle níž měli lidé všude v Evropě k vlkům veskrze negativní vztah, jaksi pominula známý pozitivní příběh kapitolské vlčice. Vyřčené nepřesnosti je ale nutné uvést na pravou míru.
„V Bibli najdeme velmi sugestivní výraz lupus in foribus, čili vlk na náměstí – je to symbol zničení města, lidské společnosti,“ tvrdí například Libuše Hrabová. Omyl. V Bibli takový výraz vůbec není. Nenachází se ani ve známé edici Patrologia Latina, která zpřístupňuje některé starověké a středověké literární památky. I kdyby tam ovšem byl, rozhodně neznamená „vlk na náměstí“, nýbrž ve dveřích či doslova ve veřejích. Výraz je totiž odvozen od slova foris – dveře, nikoli forum – náměstí. Vlk na náměstí by byl správně lupus in foro. Ale to jen na okraj. K dalšímu výkladu profesorky dějin středověku je třeba poznamenat, že Ota II. zemřel a byl pochován v Římě. Když tedy hovoří o Otovi II…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu