Slovensko se může zdát jako země zázraků: po většinu 90. let bylo vyobcované z civilizované společnosti, a nyní je často předmětem jejího obdivu. V průběhu loňského roku totiž bratislavská vláda prosadila reformy, které jiné evropské země teprve čekají – Slováci okleštili sociální stát, zavedli rovnou daň z příjmu, změnili přístup ke zdravotní péči a pustili se i do zkostnatělého školství.
Polovinu sobě, polovinu státu
Vůbec nejzásadnější je však reforma penzí, které dali slovenští poslanci minulý týden po přehlasování prezidentského veta s konečnou platností zelenou. Už počínaje příštím rokem tak budou mít Slováci možnost investovat polovinu peněz, jež odvedou do solidární důchodové kasy, na svoje soukromé účty v penzijních fondech. Tyto odvody budou dosahovat 18 % hrubé měsíční mzdy, takže kapitalizovat bude možné devět procent. Na rozdíl od švédského modelu fiktivních účtů – který chce zavést česká vláda – tu půjde o reálné peníze zhodnocené ve skutečných fondech. Lidé, kteří se rozhodnou spoléhat jen na stát, mohou celých 18 % platit do průběžného systému, ale těm, kteří by rádi celou částku investovali do fondů, to zákon neumožní. Důvod je nasnadě: stát chce mít finance pro ty, kdo si na penzi nedokáží z různých důvodů naspořit sami.
Zmíněné penzijní fondy – zřídí je takzvané správcovské společnosti – budou trojího druhu. Do prvního,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
