Dávky a klid

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach přinesl na první lednové zasedání vlády asi centimetr tlustou složku. Obsahovala návrh, jak zatočit s rostoucí nezaměstnaností, která už pohltila přes 542 tisíc lidí a dosáhla rekordní hodnoty 10,3 procent. Zatím jde jen o hrubé obrysy, ale už teď je možné říct, že ministrova trefa nemíří do černého.

Až na druhý konec města

Děčín. Město s desátou nejvyšší nezaměstnaností v Česku – 15,6 procenty. I přesto je v databázi místního úřadu práce takřka tisíc volných míst, tedy jedno na jedenáct lidí bez práce. Ze dveří místního úřadu práce vychází menší muž s knírem. „Naposled jsem sehnal místo loni v létě. Slibovali mi deset tisíc, nakonec dali jen šest a stejně mě po třech měsících propustili,“ říká Štefan Filo (43). Má jen základní vzdělání a většinou dělá pomocné práce ve stavebnictví. „Je lepší pracovat. Zpočátku sice máte stejné peníze, jako když jste nezaměstnaný, protože víc utratíte třeba za dopravu, ale máte šanci si časem polepšit a dostat víc,“ dodává. Vyučený zámečník Milan Šulc (40), který přichází krátce po něm, nedávno dostal na místní poměry lukrativní nabídku dělat svářeče za stovku na hodinu. Musel by ale odjet do jižních Čech. I když je svobodný a nabízeli mu i ubytování, odmítl. „Cestování pro mě není,“ říká a po krátké odmlce pokračuje: „Radši budu mít čtyři tisíce…