Široká Třída ztrát v Šen-jangu na severovýchodě Číny zeje prázdnotou. Ještě před několika měsíci se tudy každý den valily do práce desítky tisíc dělníků. Dnes tu postává jen několik lidí, kteří na oprýskané stěny opuštěných továrních hal neuměle píší svá telefonní čísla a pár znaků připomínajících, že nabízejí pomoc na stavbě, v restauraci nebo v domácnosti. „Nástěnky pracovních úřadů si už dávno nikdo z nás neprohlíží. Není proč,“ říká rezignovaně jedna z přítomných, nezaměstnaná dělnice Wang Aj-kuo. Podobný obrázek dnes není v Říši středu výjimkou. Podle optimistických oficiálních statistik sice nedosahuje nezaměstnanost ani celých pěti procent, realita je ale jiná. Že ztráta pracovních příležitostí na Číňany dopadá mimořádně tvrdě, dokazuje i fakt, že v zemi, již stále řídí železnou rukou komunistická strana, se zoufalí obyvatelé odhodlají každý rok k neuvěřitelné stovce tisíc nepovolených protestů, demonstrací, nepokojů a stávek.
Železný pás
Podle Zprávy o politice zaměstnanosti v ČLR vydané v dubnu ministerstvem práce a sociálních věcí jsou v zemi pouze 4,7 % nezaměstnaných. Vláda a politbyro – stejně jako statistici – ale dobře vědí, že tato čísla nemají prakticky žádnou výpovědní hodnotu. Zahrnují totiž pouze nezaměstnané ve městech. Nefigurují v nich ani dělníci krachujících státních podniků, kteří již buďto byli propuštěni, ale dosud pobírají…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu