V příštích týdnech čeká vládu zásadní rozhodnutí: jak prodat většinový podíl v Českém Telecomu. Je to privatizace, jaká tu už dlouho nebyla, očekává se z ní příjem 50–60 miliard korun. Kolik peněz stát získá a kdo bude novým vlastníkem největší telekomunikační firmy, závisí na způsobu privatizace: pokusit se nejprve prodat přímo vybranému zájemci, nebo prostě umístit akcie na burzu?
Podle ČTK jsou údajně čtyři ministři pro první možnost, avšak většina – 11 – pro druhou. Privatizační poradce CreditSuisse First Boston (v konsorciu s Českou spořitelnou) navrhuje, aby se soutěž aspoň zkusila.
Jediný zájemce
Spor není úplně lehké rozhodnout, každý ze zúčastněných má totiž své zájmy. Týdeník Euro například upozorňuje, že CSFB / Česká spořitelna možná doufá, že při přímém prodeji by se mohla podílet na financování transakce. Prodej přes burzu doporučují analytici z Atlantiku FT či Patrie – tyto makléřské firmy pochopitelně mají zase zájem, aby se na kapitálovém trhu obchodovalo co nejvíc. Koneckonců, má na tom zájem i tuzemská investiční společnost PPF, vlastnící týdeník Euro, který sérií článků podporuje prodej přes kapitálový trh.
Jaké jsou tedy výhody a nevýhody? Výhodou přímého prodeje by z pohledu státu (a tedy i daňových poplatníků) byla okamžitá vyšší cena. Za to, že získá naráz 51 % akcií, jsou investoři ochotni si připlatit tzv. kontrolní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
