Novináři se v Izraeli nudí jen málokdy. Jakmile dopíší zprávu o jednom dramatu, vypukne další. A protože tu jde často o život, téměř každou dramatickou událost doprovází otázka: Co bude dál? Minulý týden si komentátoři stále ještě lámali hlavu nad výsledky historického hlasování v parlamentu o stažení z Gazy, zatímco se už začali dohadovat o osudu regionu po možném úmrtí Jásira Arafáta. Obě události, schválení plánu Ariela Šarona i nečekané zhoršení zdravotního stavu Jásira Arafáta, se odehrávaly na pozadí další dramatické – přesněji řečeno traumatické – události: devátého výročí atentátu na premiéra Jicchaka Rabina.
Premiér s novou legitimací
Premiér Šaron po delší době vybojoval úspěšnou bitvu – o hlasy v parlamentu, které rozhodly o jeho plánu stažení z pásma Gazy. Ač tuto událost označili mnozí komentátoři za historickou a sám Šaron prohlásil, že evakuace židovských osad z Gazy byla nejtěžším rozhodnutím za celou jeho vojenskou i politickou kariéru, jeho boj zdaleka není u konce. Vláda i parlament ještě budou muset schválit rozpočet na odsun i jeho praktickou realizaci. A konečná evakuace bude bojem sama o sobě. Tak proč bylo schválení plánu tak důležité? Odpověď je nasnadě. Legitimizovalo Šaronovu novou politiku a zároveň potvrdilo jeho odhodlání ji uskutečnit. A to vůbec nebylo samozřejmé. Šaronovo rozhodnutí evakuovat 7000 osadníků z Gazy vyvolávalo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu