Šaronův životní risk

Je to krok ke skutečnému míru? Nebo snad kamufláž kapitulace? Či naopak definitivní okupace a anexe? Až takto rozporně je interpretován úterní verdikt izraelského parlamentu. Poslanci schválili plán premiéra Ariela Šarona na jednostranné stažení z pásma Gazy.

Odpověď na úvodní otázky ještě nemůže říct nikdo. Jisté je tolik, že jde o nejvýraznější posun na Blízkém východě za posledních 37 let. Je to první stažení z palestinských území obsazených v šestidenní válce v roce 1967. Tato událost zastiňuje i zprávu, která přišla na sklonku týdne, totiž že vůdce Jásir Arafát je v kritickém stavu a Palestinci už debatují o jeho možném nástupci.

Jestřábi se mění

V Izraeli se říká, že tamní levice má nejlepší mandát pro válku (neboť v takovém případě ji spolehlivě podpoří pravice) a pravice pro mír (neboť ji pro změnu podpoří levice). Nynější události to znovu potvrdily. Vždyť hlavním proponentem stažení z Gazy je už rok právě Ariel Šaron, lídr pravicového bloku Likud. Vyklizení židovských osad v pásmu Gazy prosazuje právě politik nazývaný dlouhá léta „patronem osadníků“. Svůj plán mohl prosadit pouze díky levicové opozici. Jeho vládní koalice i samotný Likud se rozštěpily, tudíž se hovoří o rekonstrukci vlády, ba i o předčasných volbách.

V izraelské historii by se našlo jen málo tak dramatických občanských konfliktů. Jeden zákrok proti osadníkům se odehrál v dubnu…