Dva životy Gorana Bregoviće

Největší rocková hvězda bývalé Jugoslávie, talentovaný skladatel filmové hudby, mág balkánské folklorní muziky, ale také protřelý plagiátor – to všechno jsou tváře Gorana Bregoviće, který minulý pátek vystoupil v pražské Lucerně.

Pastýř na LSD

Goran Bregović se narodil srbské matce a chorvatskému otci v roce 1950 v multikulturním Sarajevu. Pro lenost a údajný nedostatek talentu byl vyhozen z hudební školy. Coby teenager, vyrůstající v bouřlivých 60. letech, se tedy místo houslí naučil na kytaru. Na přelomu 60. a 70. let hrál po italských barech repertoár ovlivněný Jimim Hendrixem a stejně jako jeho idol konzumoval velké dávky LSD. „Od té doby mám invalidní mozek,“ tvrdívá v rozhovorech. Jeho mozek na tom ale nebyl až tak špatně. Bregović čtyři roky studoval na sarajevské filozofické fakultě, a nebýt úspěchu prvního singlu jeho skupiny Bijelo Dugme (Bílý knoflík), možná si místo role rockové hvězdy vybral kariéru profesora marxistické filozofie.

V písních, které skládal pro Bijelo Dugme, skloubil Bregović hard rock a blues s bosenskými lidovými motivy. Jeho „pastýřský rock“ si přes kritiku ortodoxních ochránců rockové čistoty získal v Jugoslávii nesmírnou popularitu. Od poloviny 70. let vedlo Bijelo Dugme hitparády. „Prodali jsme tolik desek, kolik je v Jugoslávii gramofonů,“ tvrdil po úspěchu jednoho alba Bregović. Kapela však…