Volný obchod vyhrál

Jako by v debatě o svobodném obchodu nastalo cosi jako „konec historie“. V dlouhém sporu mezi protekcionisty a liberály jasně převládli ti druzí a svět se vydal na cestu snižování obchodních překážek.

Až dosud se v historii oba trendy střídaly. Za posledních dvě stě let najdeme přinejmenším tři epochy volného obchodu, mezi nimiž se kyvadlo vracelo zpět k protekcionismu: první nastalo v 19. století v zemích prožívajících průmyslovou revoluci (samozřejmě tehdy šlo o obchod pouze mezi omezeným počtem zemí); další ve 20. letech; poslední období liberalizace začalo po druhé světové válce vznikem Všeobecné dohody o clech a obchodu – a zatím trvá dodnes. Jenže s hypotézami o „konci historie“ není nikdy dobré pospíchat.

Zbohatnout jako Korejci

Postupující liberalizaci lze ilustrovat srovnáním: průměrná celní sazba v počátcích 50. let bývala na 50 až 70 % hodnoty zboží – dnešní celní sazby mezi hlavními aktéry světového obchodu (Spojené státy, Evropská unie, Japonsko či Kanada) jsou hluboko pod 5 %. Většina průmyslového zboží se už dnes prodává na trzích těchto států bez celních překážek.

Přitom země, které za posledních třicet let nejvýrazněji otevřely své ekonomiky, také nejvýrazněji zbohatly. Příkladem může být Jižní Korea, která svou otevřenost zvýšila více než pětapůlkrát (měřítkem je podíl obchodu na HDP ve stálých cenách roku 1987),…