Dukla, námět na film

K jakým konkrétním tradicím boje za svobodu se hlásit? K jakým z nich naplno a k jakým s rezervou? To je navýsost aktuální otázka v zemi, jež se chystá oslavit 15. výročí svržení totality, leč v mnoha ohledech své minulosti nemá dosud jasno. To neplatí jen pro bratry Mašíny, ale de facto i pro východní odboj za druhé světové války – byl skutečně autentický, nebo již od počátku připravoval cestu k moci komunistům?

Letošní šedesátky – po Normandii, Varšavě a Slovenském národním povstání – dostihly i Česko, ač se nynější výročí týká lokality vzdálené stovky kilometrů na východ. Ve středu 6. října si připomeneme bitvu na Dukelském průsmyku (či karpatsko-dukelskou operaci, jak komu libo). Právě tam překročily jednotky Svobodovy armády hranice republiky, aby půl roku poté došly až do Prahy. Otázka stále visí ve vzduchu: Patří tato operace plně a bez váhání do tradice českého boje za svobodu?

Na první pohled určitě ano – už proto, že jedním dechem říkáme první, druhý a třetí odboj. Jenže zatímco první odboj je ve veřejném a mediálním světě bohatě zastoupen příběhy legionářů a třetí odboj především již zmíněnými bratry Mašíny, reflexe druhého odboje jako by se v posledních patnácti letech týkala jen českých letců RAF a alegorického osvobozování Plzně. Východní armáda zůstávala spíše doménou komunisticky laděných nostalgiků. Musí to tak zůstat? Zdá se, že doba nazrála na prolomení této ideologické bariéry.

Z Buzuluku do škol

…