
Slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko se v pátek rozhodl uposlechnout, co mu radila privatizační komise: bratislavské vládě doporučil prodat 66 % Slovenských elektráren italskému Enelu. Italové vyhráli díky kvalitě své nabídky i nejvyšší ceně – 840 milionů eur. Druhý skončil ČEZ s nabídkou 690 milionů eur a poslední ruský RAO JES s překvapivě nízkou nabídkou 547 milionů.


Mečiar nerad konkurenci
Srovnání českého a slovenského trhu stojí za pozornost. Stejně jako u nás byly Slovenské elektrárny dlouhou dobu monopolním podnikem. Avšak mezi oběma zeměmi existovaly významné rozdíly.
Na Slovensku se na rozdíl od Česka v podstatě nevytvořila skupina nezávislých výrobců elektřiny. Podíl ČEZ na domácím trhu sice v jednu dobu dosahoval 80 %, avšak postupně klesl na hodnoty kolem 60 % – především kvůli investiční mánii, kdy elektrárny v Čechách v druhé polovině 90. let rostly jako houby po dešti. Proč se totéž nedělo na Slovensku? Hlavním důvodem se zdá nechuť vládnoucích kabinetů vydávat povolení na stavby konkurenčních zdrojů i fakt, že na rozdíl od Česka nebyly ze Slovenských elektráren odděleny větší teplárny. Navíc distribuční společnosti byly dlouho pod značným vlivem vlády, neboť nedošlo ani k jejich částečné privatizaci. Jediným významnějším nezávislým producentem tak dlouho na Slovensku byl Paroplynový cyklus, což byla stavba plynové elektrárny v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu