To nejlepší z Arthura Tresse

Surrealistická fotografie je v českém prostředí už od 30. let minulého století oblíbenou uměleckou disciplínou, ať už si autoři libují v inscenování vlastních fantaskních výjevů nebo je vyrážejí hledat do výkladních skříní vetešnictví či na oprýskané zdi. Americký fotograf Arthur Tress, jehož retrospektivu s názvem Fantastická cesta představuje Pražský dům fotografie, bývá také charakterizován jako surrealista, přesto bychom u něj podobnost s Teigem, Štyrským, Hákem nebo Medkovou hledali nesnadno. Parafrázujeme-li slavnou definici surrealismu, připomínají Tressovy fotografie spíše setkání Davida Lynche s Oscarem Wildem pod Brooklynským mostem.

Dětství v muzeu

Arthur Tress se narodil v roce 1940 v New Yorku a fotoaparát vzal poprvé do ruky ve dvanácti letech, aby dokumentoval rozpadající se domy na Coney Islandu. Jeho rodiče se rozvedli, když byl malý, a introvertní chlapec pak vyrůstal mezi dvěma zcela odlišnými světy – chudými poměry své matky a konzumním luxusem úspěšného otce. Už tenhle rozpor vtiskl jeho dětskému vnímání určitou zjitřenost a schopnost vidět pod povrch, podstatněji však Tressovo lidské a umělecké zrání ovlivnilo něco jiného – uvědomění si vlastní odlišné sexuální orientace. „Vyrůstal jsem v Brooklynu 40. a 50. let, kde být gay nebyla zrovna věc, která by vám dělala přátele,“ vzpomínal fotograf později, „tak jsem začal dělat…