Když vládne blbá nálada

Poplach, nebo jen výstražný příklad? V polovině druhého mandátu Gerharda Schrödera a týden před jeho návštěvou Prahy přicházejí z Německa varovné signály. Při zemských volbách v Sasku a Braniborsku, tedy dvou zemích někdejší NDR, nebývale posílili postkomunisté (PDS) a strany extrémní pravice (NPD a DVU). Zástupci populistů tak obsadí třetinu křesel v zemských sněmech Drážďan a Postupimi. Tedy ještě jednou a podrobněji: je to důvod k obavám z dalšího vývoje, nebo jde spíše o průvodní jev reforem sociálního státu? Zatím se zdá, že mnohem blíže skutečnosti je druhá možnost.

Kdo z toho profituje

Reformy, známé jako Hartz IV, zasáhnou východní Německo v době, kdy se ještě zdaleka nevzpamatovalo ze své komunistické minulosti. Přesněji řečeno se ani samo vzpamatovat nemohlo, neboť bylo rok po své revoluci sjednoceno do nové Spolkové republiky takovým způsobem, že ze dne na den převzalo de facto veškerou legislativu, veškeré normy i pravidla a bez vlastního přičinění „spadlo“ do EU. Aniž by pro tyto vyspělé poměry dorostlo vlastní silou, skrze své vlastní uspořádání trhu práce a daňového systému. Jinými slovy: NDR ze dne na den přijala vysoké standardy sociálního zabezpečení, daní a ochrany pracovní síly, aniž by byly doprovázeny podobně vysokými standardy hospodářské výkonnosti. Asi jako by Československo na podzim 1990 vstoupilo do EU. Jistě, NDR měla bohatšího bratra,…