Je akustická kytara překonaný nástroj, který se ve dvacátém století definitivě vyčerpal? S nástupem elektroniky by se mohlo zdát, že ano. Jenže stále existují lidé, kteří svým uměním dokazují opak.
Pružný jako Zappa
Patří mezi ně newyorský skladatel, kytarista a saxofonista Elliott Sharp (52), jenž přijede tuto středu zahrát do pražského klubu Vagon. Jak naznačuje jeho nové album The Velocity Of Hue (Rychlost odstínu) pro sólovou akustickou kytaru, půjde o neobyčejný zážitek. I když se jméno Elliotta Sharpa v Česku neskloňuje příliš často, je to vlastně náš starý známý. Hrál v Praze a Brně na privátně organizovaných koncertech již v roce 1983, když tudy projížděl koncertovat do umělecky svobodnějšího Polska. „V Praze jsem hrál na zahradě nějakého domu poblíž nádraží s newyorskou kapelou V-Effect. Publikum nemělo dovoleno aplaudovat, protože by se policie mohla dovtípit, že jde o koncert,“ vzpomíná Sharp na své první pražské vystoupení. Krátká návštěva mu stačila, aby poznal zdejší undergroundový svět: v Brně se seznámil s Ivou Bittovou a v Praze s částí kapely Plastic People. V záležitostech českého undergroundu se tak stal jedním z nejlépe informovaných Američanů. Proto také na konci osmdesátých let spolupořádal v New Yorku benefiční koncert pro básníka Ivana Jirouse, kterého tehdy komunisté opět zavřeli. V devadesátých letech hrál v naší metropoli hned dvakrát,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
