0:00
0:00
Civilizace18. 1. 20046 minut

Pamětlivý Jekyll a šílený Hyde

Astronaut
Fotografie: Proč v sobě nosíme tak strašné látky, jež nám hrozí proměnit mozek v děravou houbu? Foto Mediabanka / Hulton archive Autor: Respekt

Co má paměť společného s nemocí šílených krav? Ukazuje se, že mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát. Nejnovější výzkumy totiž naznačují, že jak schopnost vzpomínat, tak devastující onemocnění mozku má na svědomí množení jedné zvláštní skupiny bílkovin – prionů.

↓ INZERCE

Daň za dokonalost

Slovo prion uvedl v roce 1982 do života americký lékař Stanley Prusiner jako stručné označení „proteinové infekční částice“ (v první fázi používal zkratku „proin“, ale protože jej tahala za uši, vylepšil ji jednoduchou přesmyčkou).

Prusinerův prion je zvláštní věc. Není živý, ale množí se. Není to jed, ale zabíjí. Surovinu pro jeho tvorbu si neseme v buňkách svých těl. Je jí takzvaný prionový protein, o němž jsme ještě donedávna netušili, k čemu je nám vlastně dobrý, a zdál se být jen jakousi buněčnou veteší. Ovšem veteší potenciálně smrtonosnou. Když se totiž tohle „proteinové harampádí“ zamotá – když se šroubovitě stočené části molekuly narovnají do tvaru takzvaného skládaného listu, získá tím neškodný prionový protein úplně nové vlastnosti. Hodný bílkovinný Jekyll se mění ve zlého prionového Hydea. Jeho vznik si můžeme představit jako beznadějné zauzlení tkaničky. Je to stále tatáž tkanička, ale má zcela nové vlastnosti a boty si s ní už nezavážeme.

Jednou ze základních vlastností „zlého“ prionu je schopnost množit se…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články