„Je to něco mezi hypnózou a neuvěřitelnou nudou,“ napsaly v roce 1968 New York Times o tehdy novém filmu 2001: Vesmírná odysea Stanleyho Kubricka (ČT 2, 20. 9., 21.30). „Největším triumfem snímku je jeho filmová velkolepost a pokus o zasnoubení nejkrásnější hudby, jakou kdy člověk stvořil, s tajemstvím vesmíru,“ nechala se slyšet BBC. Obě respektované instituce mají svým způsobem pravdu, i když ne každému se mohou zamlouvat kompozice György Ligetiho, valčík Johanna Strausse nebo zarathustrovský výkřik Richarda Strausse. Na někoho mohou naopak pomalé a patetické Kubrickovy obrazy působit zajímavým a oblažujícím dojmem. Tématem filmu je každopádně evoluce a její technické zrychlení.
•••
Málokterý evropský film poslední dekády je tak proslulý jako Tanec v temnotách režiséra Larse von Triera (ČT 2, 23. 9., 21.40). Tragický melodram s prvky muzikálu, ve kterém ztvárnila hlavní roli Björk, dostal před čtyřmi lety na festivalu v Cannes Zlatou palmu. Björk, která měla původně složit jen hudbu, přijala roli až po dlouhém přemlouvání. Jako by tušila, že bude celé natáčení s Trierem bojovat o svobodný prostor pro svůj výraz. Její výkon v roli sebeobětující se české emigrantky Selmy je strhující.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
