Připomeňme si

Přestože si při setkání na olympiádě v Athénách padli prezident Václav Klaus a jeho kazašský protějšek Nursultan Nazarbajev do oka, tvrdý byznys tato vzájemná sympatie neovlivnila. Při státní návštěvě hlavy českého státu v Almaty prohlásil kazašský vládce, že jeho země se nehlásí k osmimiliardovému státnímu dluhu vůči České republice. „Nemáme s tím nic společného a musí se vyjasnit řada otázek,“ prohlásil Nazarbajev. Šokovaní čeští politici, dušující se ještě nedávno, že splátka je domluvena a bude vrácena v nejbližší době, nebyli schopni jeho slova nijak komentovat. „Vracíme se do bodu nula,“ pronesl hlavní vyjednavač celé transakce, náměstek ministra financí Ladislav Zelinka. „Tam, kde se před třemi lety začínalo.“

Ano, dluh za nesplacené dodávky českého státního podniku Transgas kazašským ropným rafineriím začal český stát dobývat z Nazarbajeva opravdu v roce 2001. Ale už od předloňska Zelinkovo ministerstvo financí sebevědomě tvrdí, že je vyřešeno: naši vyjednavači prý dohodli, že Kazachstán vrátí z osmi miliard polovinu. Proto se na české straně v médiích spíš než o problémech s Nazarbajevem přetřásala otázka, proč vláda po tak úspěšné domluvě dál s dluhem neprůhledně manipuluje. Místo aby totiž slíbené čtyři miliardy normálně vyinkasovala od dlužníka, prodala kazašskou pohledávku (za čtyři miliardy) překupníkovi – švýcarské bance Neue Privat Bank, respektive jejímu fondu New Investments Horizonts. Zelinka logiku…