Těsně před odchodem z Bruselu zaútočil v červenci tohoto roku komisař pro hospodářskou soutěž Mario Monti na dva významné mobilní operátory, shodou okolností oba britské – Vodafone a mmO2. Podezírá je, že předražovali ceny mezinárodního roamingu, tedy že účtovali příliš vysoké ceny zahraničním operátorům, jejichž zákazníci používali svůj mobil ve Velké Británii. Je to jeden z velkých antimonopolních případů (krom údajného monopolu Microsoftu v oblasti multimediálního softwaru, veřejné podpory pro francouzský Alstom či „neférových“ množstevních slev Coca-coly), které Monti nechává své nizozemské nástupkyni. Nová komisařka Neelie Kroesová by ale udělala nejlépe, kdyby spis zdvořile odsunula tam, kam patří – do koše.
A kdo omezil výběr?
Roaming je služba, díky níž zákazník může využívat svůj telefon v zahraničí, takže třeba na dovolené v Chorvatsku volá z tamní sítě. Většina mobilních operátorů má navzájem uzavřené roamingové dohody (postupně byly standardizovány Asociací GSM), podle nichž veškeré poplatky uhradí zákazníkův „domácí“ operátor a pak je klientovi připíše k účtu. Je to pohodlné pro zákazníka – nemusí si v cizině kupovat tamní SIM kartu – i pro zahraniční operátory, kteří mají jistotu zaplacení. (Proto je mimochodem problém s roamingem ve státech jako Írán, kde by se obtížně vymáhaly platby od místních operátorů, takže s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
