Neklidný Kavkaz

Pro ruské úřady jsou viníci teroristického útoku na školu v severoosetském Beslanu jasní: čečenští separatisté. Místní to ale vnímají jinak. Zatímco Moskva, v touze spojit svůj čečenský problém s mezinárodním bojem proti terorismu, mluví o Arabech mezi únosci a o napojení na al-Káidu, pro Osetince je vše jasné – na vině jsou Inguši. Ingušská žena prý provedla před útokem průzkum školy a schovala tam zbraně, místní Inguši z města preventivně zmizeli, útočníci přišli ze severu, z ingušské vesnice Khurikau atd. Tyhle fámy mají silný život a především hluboké kořeny. Ukazují, že problémem na Kavkaze není jen léta se táhnoucí krvavá válka v Čečensku. Na severních i jižních svazích kavkazského hřebene čeká na výbuch více sudů s prachem.

Realističtí Inguši

Tím prvním je ingušsko-osetinský konflikt. Zhruba 200 000 Ingušů je etnicky blízkých Čečencům, se kterými tvořili až do roku 1991 společnou republiku. Na rozdíl od svých čečenských příbuzných, které považují za přílišné „idealisty“, se počátkem 90. let rozhodli zůstat v rámci ruské federace. Jen setrvání pod křídly Moskvy jim dávalo naději, že se dočkají navrácení části svého původního území, které Stalin v roce 1944 věnoval Severní Osetii (v době, kdy Ingušové už seděli v dobytčích vagónech, mířících do Kazachstánu). Napětí mezi oběma etniky vyústilo v roce 1992 dokonce v ozbrojené střety, ve kterých Osetince …