Vladislav Chodasevič (1886–1939) patří k zásadním autoritám ruské poezie první poloviny 20. století, v češtině se však jeho dílo dosud objevovalo jen v podobě jednotlivých básní. O seriózní a systematický zájem se zasloužil až v 90. letech básník a překladatel Petr Borkovec, který nyní připravil pro nakladatelství Opus společně s rusistkou a překladatelkou Miluší Zadražilovou první knižní vydání z Chodasevičovy poezie s názvem Těžká lyra.
Líbám vlastní ruku
Výbor je pojmenován podle čtvrté z pěti knih Chodasevičových veršů, jež vyšla v roce 1922 v Petrohradě. Právě v tomto roce básník opustil Rusko – nejprve legálně odjel na léčení, pobýval v Berlíně, krátce v Praze, Mariánských Lázních a Sorrentu. Roku 1925 se dobrovolně vzdal sovětského pasu a žil pak až do smrti v Paříži. Odchodem se zkomplikovalo jeho místo v dějinách literatury. V sovětském bloku byl až do perestrojky coby emigrant zamlčován, tím ovšem v domácím i zahraničním exilu rostl kult zakázaného génia, o němž se nepochybuje. Chodasevič byl považován za pravého Puškinova dědice a vykladače (v protikladu k stalinistické glorifikaci), byl ceněn jako autor, který rozpoznal nadání Vladimira Nabokova, ještě když užíval pseudonymu Sirin, platil za básnického guru „svobodné“ (tj. na Západě psané) ruské literatury. Zdá se, že pro vyrovnané posouzení jeho tvorby nastaly příznivější podmínky až v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu