Co se změní po Beslanu

Ve válce s terorismem se stal 3. září strašný válečný zločin. Střelba do prchajících, hladem a žízní ztýraných dětí, jež skupina islamistických teroristů zadržovala jako rukojmí v základní škole v severoosetském Beslanu, se vymyká jakémukoli srovnání. Počet civilních obětí dosáhl 329, z toho většina byly právě děti.

Kdo a proč si vybral jako rukojmí školáky? Proč zrovna Severní Osetie? Jak se proti podobným útokům bránit? Co má teď vlastně Rusko udělat? Po deseti dnech od vraždění v Beslanu se začínají odpovědi rýsovat.

Poselství strachu

Otázka, kdo je původcem útoku, je zodpověditelná zdánlivě jednoduše. Jde bezpochyby o skupinku mezinárodních teroristů, vzešlých z nestabilního a zkorumpovaného prostředí Severního Kavkazu. Ruská vláda i některá zahraniční média k nim ihned začaly přidávat přívlastek „čečenští“. Mezi 31 teroristy bylo podle všeho skutečně zhruba šest příslušníků čečenské národnosti, stejně tak ale i několik Osetinců a jeden Rus. Připočteme-li k tomu informace o předchozích útocích radikálů v Ingušsku a jiných severokavkazských republikách, je zjevné, že tyto akce už nelze zužovat jen na Čečensko, byť s touto zemí jsou spojeny nejvíc. Na Severním Kavkaze vyrostla celá síť teroristických buněk, jež mohou být ve vhodný moment mobilizovány, posíleny a poslány do akce. Beslanští zabijáci sice požadovali stažení ruských vojsk z Čečenska nebo…