
Volby v Čečensku, uskutečněné minulou neděli, proběhly zcela podle představ Kremlu. Proruský kandidát, čečenský ministr vnitra Alu Alchanov s převahou zvítězil. Nic jiného se ostatně ani nečekalo – pod procedurálními záminkami byl z předvolebního klání odstraněn jediný skutečný soupeř – moskevský byznysmen čečenského původu Malik Sajdullajev. Co se ovšem dělo před a po volbách, se už kremelskému scénáři vymklo.


Čečenizace války
Nejdříve dostala značný úder pracně budovaná politika „čečenizace“ války (tedy snaha o přenos ozbrojeného konfliktu z roviny rusko-čečenské na čečensko-čečenskou). Při teroristickém útoku, uskutečněném v centru Grozného 9. května, zahynul proruský prezident Čečenské republiky Achmat Kadyrov. Tohoto někdejšího hlavního muftího Čečenska jmenoval v červnu 2000 hlavou republikové administrativy ruský prezident Vladimir Putin. Kadyrov sice během první rusko-čečenské války (1994–96) vyhlásil Rusku džihád, ale potom se kvůli vážným neshodám v táboře separatistů přidal k Moskvě. Mimo jiné, aby se vyrovnal se svými odvěkými nepřáteli – vahhábity (přívrženci radikálního učení v rámci islámu), jejichž vliv v republice stále sílil. Skutečnost, že mezi Kadyrovem a řadou vlivných vahhábitů platila krevní msta, zcela vylučovala možnost, že by v případě eventuální konfrontace s Ruskem opětovně změnil politickou orientaci a vrátil se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu