Třikrát na okraj

Východní Němci pořádají desetitisícové protestní demonstrace, nevídané od pádu komunismu, ale už je podle všeho pozdě. Od ledna 2005 kabinet Gerharda Schrödera omezí podpory v nezaměstnanosti. Německý nezaměstnaný dnes bere 60 % své předchozí čisté mzdy (má-li děti, pak 67 %), a to nejméně po dobu dvou let; po padesátce se délka podpory prodlužuje a lidé nad 57 let ji berou dvaatřicet měsíců. Schröderova vláda však prosadila změnu. Podpora se bude vyplácet rok, nejvýš rok a půl. Poté příjem spadne nikoli na 50 % čisté mzdy jako teď, ale na 345 eur v západních zemích a 331 ve východních. Plánu se podle šéfa expertní komise Petera Hartze (personální ředitel Volkswagenu) přezdívá Hartz IV a dnešní nezaměstnanost, na západě 8,5 % a na východě 18,5 %, má do tří let srazit na polovic.

Čtvrteční Hospodářské noviny srovnávají plán se záměry Grossovy vlády. Životní minimum pro rodinu se dvěma dětmi se sníží z 11 640 na 8500 korun, a pokud si ani jeden rodič nebude hledat zaměstnání, skončí rodina na nově zaváděném „existenčním minimu“ 5950 korun. Pro jednotlivce klesne životní minimum z 4100 na 2900, existenční bude 2030 korun. Podle HN je výsledek v Německu i v Česku stejný: dlouhodobě nezaměstnaní budou dostávat 12 % průměrného platu. Kdo by to řekl, že Škromach I je takový Hartz IV?

•••

Laskaví pravidelní čtenáři těchto glos vědí, že zákroky antimonopolního úřadu proti kartelům zde obvykle komentujeme se zdrženlivou skepsí. Teď je…