K odchodu do Spojených států přiměl Kateřinu manžel – Američan. Prodal svoji softwarovou firmu v Praze a založil novou v San Francisku. Kateřina, pracující zrovna za mizerný plat jako rehabilitační sestra na dětském oddělení nemocnice Motol, se odjezdu nebránila. „Bude to takový výlet,“ říkala si. Z prodloužených prázdnin se ale stala životní pouť, která trvá už sedm let.
Doma v Nevadě
První střet s realitou nastal, když se Kateřina v USA rozhodla pracovat a hledala místo. Úřady jí neuznaly českou školu, takže se musela spokojit s pomocnou funkcí sanitáře. Ta jí oficiálně zůstala i poté, co personál v praxi zjistil její vysokou kvalifikaci a nechal ji dělat odbornou práci. Pro Kateřinu to byl impulz: šla ke zkouškám a zapsala se na univerzitu. Zkusmo si také dala inzerát do novin a zjistila, že v okolí žije spousta dalších Čechů. Než se ale stihla rozkoukat, přišel typicky americký fenomén: velké stěhování. V softwarové branži nastala krize, Katčin manžel prodal firmu – ale zůstal jejím zaměstnancem. A nový majitel jej vyslal, aby „nějaký čas“ vedl pobočku na Novém Zélandu. Kateřina – tehdy už s ročním synem a těhotná – jela také. „Byla jsem z toho dost nervózní. Těhotná ženská má ještě větší potřebu někde hnízdit než normálně,“ vzpomíná Kateřina. Její studia ovšem nepřerušilo těhotenství ani stěhování, ačkoli byla se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu