„Jede k nám Kabakov!“ ohlašovaly vzrušené titulky v ruském tisku poté, co se potvrdilo, že letos v červnu začne v Sankt Petěrburgu výstava nejvěhlasnějšího ruského umělce současnosti. Ermitáž běžně nevystavuje díla žijících autorů a navíc Ilja Kabakov (1933), občan USA, vlastně dosud nikdy v Rusku pořádnou výstavu neměl. Nejdřív doma vystavovat nemohl a od roku 1988, kdy odjel do Paříže a potom do New Yorku, se už nikdy v původní vlasti neukázal, ačkoliv tam byl po celou dobu předmětem nekonečných polemik, spekulací, kultu i opovržení.
Archeolog banality
Kabakovovým firemním štítem se stal konceptualismus, směr, v němž stěžejní místo zaujímají záměry, jejich provedení je druhotné a nemusí k němu ani dojít. Umělec zkoumá svým dílem i celý jeho kontext – v Kabakovově případě to byly výjevy z kuchyní komunálních bytů s konkrétním nádobím i záznamy hlasů a nadávek, svět sovětských sídlišť a domovních nástěnek (výtvarně zpracoval třeba rozpis mytí schodiště) a nejrůznějších okrajů a odpadků. Typický je pro něj název instalace Člověk, který nikdy nic nevyhazoval – Kabakov se stal archeologem banality. Divák je svědkem výtvarného příběhu – například v opusu Moucha s křídly, který byl v 80. letech připraven jako projekt (tehdy samozřejmě neuskutečnitelné) výstavy pro Puškinovo muzeum výtvarného umění. Výstava obsahovala jediný „obraz“:…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu