Rekord Jesseho Owense coby sportovce, který na jedněch olympijských hrách získal čtyři zlaté medaile, už převálcovali jiní. Ale symbolem olympijské myšlenky a demokracie v boji proti totalitě Owens zůstává. V pondělí 9. srpna uplyne 68 let ode dne, kdy vyhrál svoji čtvrtou zlatou, a to v Berlíně, kde nacisté chtěli využít olympijské hry jako symbol nadřazenosti árijské rasy. Právě Afroameričan Owens jim udělal čáru přes rozpočet: zvítězil v bězích na 100 a 200 metrů, skoku dalekém a přispěl k triumfu štafety USA na 4×100 metrů.
Narodil se 12. září 1913 v Alabamě. Když mu bylo 18 a jako atlet se prosazoval na střední škole v Ohiu, za pořadatele OH v roce 1936 byl vybrán Berlín, aby tak symbolizoval návrat výmarského Německa mezi demokratické národy. Jenže dva roky poté se chopili moci nacisté a mnozí na Západě se brzy zděsili. Ve Třetí říši byli totiž neárijští sportovci vyloučeni ze svazů financovaných nacisty, a tak se ozývaly hlasy k bojkotu her. Když ale v roce 1936 – po začátku občanské války ve Španělsku – odpadla možnost plánované alternativní „Olympiády národů“ v Barceloně, do Berlína nakonec přijelo 49 delegací včetně americké s Jesse Owensem.
Na hrách zprvu převládl nacistický duch. Málokdo si dnes uvědomuje, že štafetu olympijského ohně z místa původních her do dějiště her aktuálních vymyslela nacistická propaganda – aby tak předvedla návaznost árijské…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
