Pes, který zapomněl štěkat

Když reportérka The New York Times Judith Millerová oslavila třiapadesáté narozeniny, stala se celebritou. Bylo to před třemi roky. Vyšla jí tehdy kniha o biologických zbraních, která se záhy nadlouho usadila mezi bestsellery. Američané vídali její tvář na obrazovce CNN a za sérii článků o al-Káidě obdržela Pulitzerovu cenu. Dnes se o Judith Millerové píše znovu. Tentokrát se však od její práce vedení nejvlivnějšího listu na světě distancuje. A dokonce to vypadá, že reportérka bude muset kvůli svým článkům o Iráku redakci The New York Times po sedmadvaceti letech kariéry opustit.

Hvězda v blátě

Trable hvězdné reportérce začaly, když šéfredaktor Bill Keller publikoval text, v němž kajícím tónem přiznává, že zpravodajství The New York Times o situaci v Iráku před vyhlášením války „nebylo vždy tak nepopíratelné, jak by mělo být“. Ačkoli jméno Judith Millerové v této souvislosti Keller nezmiňuje, každý, kdo čte noviny, ví, že vinu přičítá právě jí. Články, za které se omlouvá, totiž nepřipravoval nikdo jiný než ona. Jedná se především o text z 20. prosince 2001, který citoval iráckého vědce, jenž hovořil o podzemních chemických a biologických továrnách v Iráku, které se nikdy nenašly. A také o článek z 8. září 2002, v němž zástupce vládní administrativy upozorňoval, že se Irák pokusil koupit speciální aluminiové trubky, jichž se užívá při výrobě atomových zbraní. Z…