0:00
0:00
Civilizace31. 7. 20046 minut

Muž s broukem v hlavě

Astronaut
Fotografie: Jak by mohl mít pravdu, když nemá doktorát? (Francis Crick s dcerou po udělení Nobelovy ceny.) Foto: Profimedia.cz / Corbis Autor: Respekt

Sotva kdy nějaká revoluce začala nenápadněji. Když před půlstoletím v pozdním únorovém odpoledni vrazili dva rozkurážení mladíci James Watson a Francis Crick do jednoho z cambridgeských lokálů a vysvětlovali hostům, že právě „odhalili tajemství života“, málokdo si jich všímal. Pozornosti a zájmu se nedočkali ani o dva měsíce později, když se v dubnu 1953 o tomtéž snažili přesvědčit čtenáře prestižního vědeckého časopisu Nature a za pomoci modelu sestaveného z lepenky a drátů dokazovali, že kyselina deoxyribonukleová (DNA) je nositelkou dědičné informace, tedy receptu na stavbu a fungování všeho živého. Autority se prostě zdráhaly uvěřit, že by mladí biologové mohli mít pravdu. O deset let později jim však už přiznali Nobelovu cenu. A když minulý týden starší z nich – Francis Crick – zemřel v americkém San Diegu, neváhali jej nejproslulejší světoví badatelé současnosti označit za jednoho z největších vědců všech dob a kdysi odmítanou hypotézu za objev, který přepsal budoucnost lidstva.

↓ INZERCE

Jak je důležité míti zrcadlo

Crickova cesta na vrchol biologického Olympu nebyla zrovna přímočará. Na svět přišel uprostřed první světové války (8. června 1916) jako druhé dítě v rodině majitele továrny na boty v britském Northamptonu a během let strávených ve školních lavicích více než přírodopisu holdoval fyzice považované tehdy za nekorunovanou královnu věd. Zájem…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články