Připomeňme si

Touto dobou tam měly proudit davy chtivé osvěžení v parném létě. Ale není tam ani noha. Jen k nebi se tyčí pomník umění, jak správně hospodařit. Právě pro toto poselství si nápad na proměnu horské vísky bez vodovodu ve středoevropský vodní ráj vyplatí připomínat.

Přišel s tím před šesti lety tehdejší starosta Bublavy Bohumil Havel. Jeho plán vybudovat nákladem 190 milionů korun v krušnohorské vesničce gigantické vodní centrum nadchl vlivné politiky a hlavně předsedu rozpočtového výběru Vlastimila Tlustého (ODS) natolik, že mu přiklepli ze státního rozpočtu dotaci 17 milionů korun. Teprve během stavby „víceúčelového sportovního zařízení s bazény, tobogany a vířivkami“ se přišlo na to, že ve vsi bez kanalizace, vodovodu a s letními polovyschlými studnami není dost vody – a k nejbližšímu silnému zdroji je to šest kilometrů. Přesto stavba jela dál. V roce 2000 dostala obec ze státního rozpočtu, aniž by o to sama žádala, 20 milionů a o rok později jí sněmovna na základě jediné žádosti přiklepla dalších dvacet. „Když si půjdu do banky půjčit peníze, chtějí po mně tolik potvrzení. Naše obec dostala 20 milionů na základě pár řádek na stránce formátu A4,“ podivuje se dotační snadnosti současný bublavský místostarosta Roman Danko, který nyní musí spoušť po plánech svého souseda Havla řešit. Před dvěma lety totiž stát už dotaci vzhledem k sílícímu mediálnímu výsměchu nedodal a s vodním rájem byl konec. Darovaných 57 milionů skončilo v betonových…