Evropou proti zdi

Má suverénní stát právo na sebeobranu i mimo své území? Většina se dnes na obecné rovině shoduje, že v době, kdy bezpečnostní rizika překračují hranice, ano. Ukázalo se to 11. září 2001 v USA a 11. března 2004 v Madridu. Platí toto pravidlo i v situaci, kdy obranné prostředky narušují civilní život mimo uznávanou jurisdikci onoho státu? Většina tvrdí, že ne. Řeč je o protiteroristické bariéře, kterou už dva roky staví Izrael na Západním břehu Jordánu. Ve středu Valné shromáždění OSN – právně nezávazně – rozhodlo, že zeď se musí strhnout. Tento výsledek byl předem očekávaný. Zaráží jiná věc. Evropská unie hlasovala jako jeden muž pro rezoluci, která kulhala na jednu nohu, a Česko – nováček, který se za Zemanovy i Špidlovy vlády netajil tím, že v EU bude prosazovat vyváženou politiku vůči konfliktu ve Svaté zemi – hlasovalo poslušně také.

Aby bylo jasno. Výhrady proti zmíněné bariéře, plotu či zdi jsou zcela legitimní. Místy je vedena skutečně tak, že narušuje civilní život Palestinců a jejich pozemky. Tyto výhrady – právně závazně – zohlednil už před měsícem izraelský Nejvyšší soud a prosadil změnu již vybudované trasy. Ale paušálně nařizovat stržení celé bariéry, to je něco jiného. Kde zůstala česká vstřícnost? Ještě loni, v době našeho čekatelství na EU, prosadil na summitu EU v Soluni Cyril Svoboda, aby se Hamas dostal na evropský seznam teroristů. Pozdě, ale přece, mohlo se říkat v evropském kontextu. Zaplaťpánbůh za tento…