Když generálové zpívají

„Je to trochu politický zázrak, že takto velká země dokáže během šesti let zavést demokracii,“ neskrýval bývalý americký prezident Jimmy Carter nadšení z prvního kola historicky prvních prezidentských voleb v Indonésii. Neopomněl připojit ani další, v uplynulých dnech často zmiňované sdělení – škarohlídové se v této převážně muslimské zemi mohli na vlastní oči přesvědčit, že islám a svobodné volby jdou dohromady. Carterovo centrum vyslalo do Indonésie podobně jako například Evropská unie desítky pozorovatelů, kteří na průběh hlasování dohlíželi.

Wiranto asi vypadl

Pochvalná slova jsou zčásti na místě. Země, rozkládající se na tisících ostrovech a tvořená množstvím etnických a náboženských skupin, jde demokratickou cestou nesměle. Po klopýtnutích, jakými byly nepokoje provázející pád Suhartova autokratického režimu v roce 1998 a krvavé odloučení okupovaného Východního Timoru v roce následujícím, Indonésie nabírá správný směr. Cesta je to však svízelná.

Podle předběžných výsledků nejvíce hlasů získal bývalý ministr a generál v důchodu Susilo Bambang Yudhoyono. Jeho vítězství se čekalo, prognózy dokonce signalizovaly, že by mohl překročit hranici 50 % a stát se prezidentem už po prvním kole. I když lístky nebyly ani po téměř dvou týdnech sečteny, je zřejmé, že o nejvyšší post bude muset bojovat v kole druhém, které se má konat 20. září – průběžné…