Svět kolem

Bruselu se náhle přestal líbit systém etnických kvót v Jižním Tyrolsku. Evropský komisař odpovědný za vnitřní trh Frits Bolkestein se v rozhovoru pro rakouský deník Die Presse svěřil, že má výhrady vůči vnitřnímu uspořádání Jižního Tyrolska, autonomního regionu na severu Itálie. V něm žijí vedle sebe tři etnické skupiny: německy mluvící Jihotyrolané, kterých je téměř 300 tisíc, Italové (113 tisíc) a Rétorománi (necelých 20 tisíc). Smlouva mezi Itálií a Rakouskem z roku 1969 o autonomii Jižního Tyrolska odráží početní rozložení tamních etnických skupin, takže favorizuje německy mluvící většinu. Mají přednostní právo na volná pracovní místa, jejich děti mají přednost při umístění v mateřských školkách před ostatními. A právě tento princip se komisaři nelíbí.

Bolkestein má za úkol dohlížet na dodržování pravidel vnitřního trhu, mezi něž patří také rovný přístup ke všem uchazečům o práci, jestliže jsou občany EU. Svým etnickým měřítkem se tudíž Jižní Tyrolsko dostává do rozporu s evropským právem. Jenže, a to je na celé věci podstatné, proč se proti tomu Brusel ohradil právě nyní? Vždyť vnitřní trh se všemi svými svobodami a právy byl dokončen v roce 1992, a když Rakousko vstupovalo do Unie o tři roky později, jeho dohodu s Itálií Evropský soud neoznačil jako protiprávní. Na tyto otázky nebyl Bolkesteinův úřad schopen minulý týden odpovědět, tak se snad dozvíme více už tento týden, kdy chce…