Bijte, ale nezabijte

Když se nějaká skupina českých Romů rozhodne odejít ze země a požádat v cizině o azyl, objeví se automaticky v novinách generalizující úvahy o nečestné „ekonomické emigraci“. Zpravidla asi takto: Romové se sice u nás nemají zrovna skvěle, ale z velké části si za to mohou sami (nechtějí pracovat, žijí ze sociálních dávek, kradou, nechtějí se přizpůsobit atd.), a pokud odcházejí ze země, tak leda proto, aby si žili lépe – přičemž snaha odejít někam, kde se budu mít lépe, je v rovnostářském Česku tradičně považována za amorální.

Minulý týden se zase jednou „úředně“ potvrdilo, že tyto úvahy jsou účelové a alibistické: slouží většinové společnosti k tomu, aby se mohla sama sobě jevit v příznivém světle, aby ji neotravovaly výčitky svědomí.

Otevři, Cikáne

Okresní soud v Jeseníku nechal v pondělí odejít tři rasistické útočníky s tříletými podmíněnými tresty. Případ byl v novinách mnohokrát popsán, tedy jen stručně: loni 28. října kolem čtvrté ráno se tři opilí mladíci – Petr Blajze, Martin Jaš a Martin Stiskala – rozhodli, že vyrazí „na Cikány“ (takto úmysl přímo popsal jeden z nich). Došli k bytu romských manželů Žigových, začali zvonit, kopat do dveří a křičet: „Policie, otevřete!“ Manželé je pustili dovnitř. Těhotná Lydia Žigová dostala dlažební kostkou do hlavy a utrpěla zranění oka – čeká ji operace. Manžel Jan ji bránil, ale taky dostal svoje: hoši ho pořezali lahví s…