Přesně dva roky po teroristickém útoku na New York, 11. září 2003, se v bludných kruzích amerického šoubyznysu udála malá revoluce. Docela neznámá zpěvačka a kytaristka Jolie Hollandová ohromila kritiky i největší osobnosti populární hudby amatérskou nahrávkou, kterou pořídila v obývacím pokoji na obyčejný kazetový magnetofon. Po domácku vyrobené dílko, určené původně pro úzký okruh přátel a návštěvníků živých vystoupení, toho dne vzala pod svá ochranná křídla renomovaná firma Epitaph, zastupující mimo jiné Daniela Lanoise či Solomona Burkea. Nenápadná kolekce jednoduchých folkbluesových písniček, pojmenovaná podle exotického stromu Catalpa, sklidila řadu prestižních cen, časopis Rolling Stone ji označil za nejlepší album roku 2003 a Tom Waits ji zařadil mezi své favority do uznávaného žebříčku Shortlist. Pod tíhou nečekané a snad i trochu předčasné slávy se Jolie Hollandová nezhroutila, naopak se s ní vypořádala přímo ukázkově. Letos vydala nové CD s názvem Escondida – a zvítězila na celé čáře.
Sem s tím morfiem
Nekonvenční dobrodružka, která v sedmnácti odešla z domova i ze školy, načež si v zastavárně koupila oprýskané housle a přidala se k souboru louisianských kočovných umělců, tentokrát natáčela v nesrovnatelně lepších podmínkách – v perfektně vybaveném studiu, za pomoci uznávaného zvukaře Lemona DeGeorge a famózního trumpetisty arménského původu Ary Andersona…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu