Tajemství policejních služeben

Stačila skrytá kamera instalovaná nedávno Inspekcí ministra vnitra na jedné policejní služebně, abychom se dozvěděli, že policisté na Hlavním nádraží v Praze bijí a ponižují náhodné oběti. Ve stejné době stojí jen namátkou před soudem policisté obžalovaní z opileckého přepadení bytu romské rodiny či z krutého útoku na malinko vzdornějšího cyklistu. Podobných případů „zjednávání pořádku“ existují desítky.

Kdyby jen zapáchali

„Jsem proti nepřiměřenému násilí, ale na některé lidi nic jiného než tvrdý přístup neplatí,“ říká Miroslav Stejskal, šéf městských strážníků v Praze 1. „Mlácení na služebně ovšem samozřejmě odsuzuji,“ dodává. Pan Stejskal je jediný z dostupných strážců pořádku, který je o nedávném skandálu s týráním lidí na pražské železnici ochoten mluvit. Možná proto, že byť jeho muži na Hlavním nádraží také hlídkují, s útoky nemají nic společného. Celá aféra spadá na vrub státní policie.

V úterý v noci nedaleko osudné služebny v horním patře Hlavního nádraží pospává kolem třiceti lidí. Blíží se jedna hodina a ve vestibulu se objevují policisté s mohutným rotvajlerem. „Budíček,“ volá jedna z nádražaček a probouzí pasažéry, jejichž vlak je v nedohlednu. „Jen si to natočte, jaký jsme tu rasisti. To je nejdůležitější,“ reagují zaměstnanci drah na přítomnost novinářů. Ospalá skupinka se dává do pohybu. Přes léto…