José Manuel je naděje

Volba současného portugalského premiéra José Manuela Durao Barrosa (48) příštím prezidentem Evropské komise vypadá jako dobré rozhodnutí. Barroso je zástupcem menší země a navíc politik, který přichází z vrcholné funkce, v plné tvůrčí síle. V Portugalsku rozjel velké škrty ve státním rozpočtu a stejně odhodlaně se pustil i do privatizace. Ke všemu tento někdejší mladický levičák vyznávající maoismus dnes svou politiku staví na dobrých vztazích se Spojenými státy. Je tedy obhájcem přesně toho, co Unie potřebuje. Přesto se o něm vede zajímavá diskuse.

Pro jedny je výběr portugalského premiéra důkazem nesmyslnosti „euroskeptických“ obav, že velké státy válcují ty malé. Ti druzí ve volbě vidí opak: Barroso je prý jen nastrčená figurka Německa a Francie. Týdeník The Economist nabízí šalamounské rozřešení tohoto sporu. Stačí si počkat na to, zda bude nový šéf komise prosazovat pro Němce post komisaře pro ekonomické reformy a pro Francouze místo komisaře pro hospodářskou soutěž. To má být totiž onen zákulisní obchod mezi Barrosem a Francií s Německem. Britský list připomíná, že pokud se tak stane, je to špatná zpráva. Ale nejen proto, že by to znamenalo důkaz, že Barroso jde „velmocím“ na ruku, nýbrž především proto, že Francie a Německo jsou zastánci spíše pomalejších reforem. Zatím ale stále můžeme věřit, že Barroso zůstane věrný svému reformnímu přesvědčení. Ostatně v jeho zemi a za jeho pomoci přijaly před čtyřmi lety evropské špičky tzv.…