Hekmatjárova válka

Komunista a neúspěšný student, povstalecký vůdce, předseda vlády, polní velitel, exulant a poté opět povstalecký vůdce – to je stručný výčet fází v kariéře afghánského Paštuna Gulbuddína Hekmatjára. Lidé, kteří s ním přišli do styku, ho označují za mimořádně krutého, lstivého člověka, schopného v touze po moci udělat cokoli. O jeho boji proti sovětské armádě v 80. letech se traduje, že povraždil více bojovníků z ostatních frakcí než sovětských vojáků. Po svržení promoskevského komunistického režimu nechal kvůli nenaplněným ambicím ostřelovat raketami hlavní město Kábul – počet obětí se odhaduje až na 50 tisíc. Koncem 90. let bojoval proti tálibánům, a po jejich svržení s nimi uzavřel spojenectví.

Hekmatjárův příběh vypovídá o typickém afghánském mudžáhidovi, který ovšem na rozdíl od některých ostatních nepochopil, že se svět mění a také Afghánistán že je už jinde, než byl před lety. Vzhledem k současné chvílemi dost zoufalé snaze prezidenta Hamída Karzáího dovést zemi k demokratickým volbám – minulý týden byly volby plánované na září opět odloženy – není od věci na Hekmatjárově příkladě připomenout, s jakými lidmi mají Karzáí a členové mezinárodní vojenské mise tu čest bojovat.

Komunisti, tálibáni

Gulbuddín Hekmatjár se narodil před 64 lety ve městě Imám Sáheb na hranici s Tádžikistánem. Ačkoli je někdy zmiňován jako inženýr, polytechnickou fakultu…