
Minulé pondělí se třiašedesátiletý Američan Michael Melvill vznesl s malým soukromým raketoplánem SpaceShipOne do stokilometrové výšky, a překonal tak oficiálně uznávanou hranici kosmu. Možná není tak vzdálená doba, kdy si let do kosmu bude moci dovolit kdekdo.
V románu Julese Verna letí hrdinové na Měsíc za soukromé peníze – vypsali totiž úspěšnou veřejnou sbírku. V reálu se dlouhá léta nahlíželo do kosmu pouze z vůle vlád. Teď však vzlétl SpaceShipOne a vůdčí duch celého projektu Burt Rutan tvrdí, že brzy nabídne zájemcům letenku za zhruba sto tisíc dolarů. Na palubě mohou být kromě pilota ještě dvě osoby a náklady na jeden start Rutan vyčísluje na osmdesát tisíc dolarů, takže by měl s přehledem vydělávat.
Upřímně řečeno, sto kilometrů je zatím jen malý skok pro člověka i pro lidstvo. Oficiální hranici kosmu prosadili kvůli politické prestiži Američané, když v počátcích zaostávali za Sověty v dobývání vesmíru. Do sto kilometrů už tehdy dokázala vylétnout americká letadla X-15, jejichž piloti tak mohli být následně prohlášeni za astronauty a Spojené státy alespoň opticky držely tempo. Nebýt soupeření velmocí, za let do kosmu by nejspíš bylo považováno až dosažení oběžné dráhy a Melvillova nynějšího „malého skoku“ by si nikdo nevšiml.
K soukromým letům na orbitu je nepochybně ještě daleko. Ale uvidíme: vždyť od Sputniku k Apollu to nakonec trvalo pouhých dvanáct let.


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu