Náhoda mívá občas notnou dávku symboliky. První ženská nositelka Nobelovy ceny míru Bertha von Suttner – a po Marii Curie-Sklodowské, oceněné v roce 1903 za fyziku, historicky druhá ženská laureátka – zesnula 21. června 1914, týden před sarajevským atentátem, jehož následky uvrhly svět do první „velké války“. Její pacifistické ideály a snahy, za něž v roce 1905 získala nejprestižnější ocenění, tak přišly po její smrti vniveč; naštěstí pouze dočasně.
Tato dáma se narodila 9. června 1843 v Praze, v rodině a paláci Kinských. Její otec, František hrabě Kinský z Vchynic a Tetova, podmaršálek rakouské armády, se narození dcery nedožil. „Vychovávána svou matkou, dcerou kapitána kavalerie, byla produktem aristokratické společnosti, jejíž militaristické tradice první polovinu života bez námitek akceptovala, ale v druhé polovině jim zásadně oponovala,“ píše se o ní na oficiálních stránkách www.nobel.se. A tato slova věru mají něco do sebe.
Sedmnáctiletá Bertha studovala jazyky a zpěv v západní Evropě. Když jí bylo 30, přijala místo vychovatelky ve vídeňské domácnosti barona von Suttnera. Po čase navázala vztah s jeho nejmladším 23letým synem Arthurem. Kvůli nepřízni von Suttnerů se pár odstěhoval do Paříže, kde uzavřel manželství, a jejich pozdější život rozhodně nebyl usedlý – manželé například odjeli na devět let na Kavkaz, kde se živili výukou jazyků.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu