Vláda v poločase

Přesně v čase, kdy se Špidlova vláda přehoupla přes polovinu svého mandátu, opouští její řady ministr spravedlnosti Karel Čermák. Úřadoval ani ne rok a premiérovi předtím trvalo šest měsíců, než někoho na to místo našel. Čermák přitom neodchází proto, že by nemohl prosadit proreformní nebo protikorupční zákony. Z jistého pohledu je to naopak. Nepovedlo se mu prosadit zvýšení platů pro soudce, protože jeho kolegové chtějí šetřit. Čermákův odchod vlastně jen podtrhává pocit z vlády, která vstupuje do třetího roku své existence. Chybí nasazení, týmový duch, přesvědčivost a stále více také důvěryhodnost. Přitom není nijak povzbudivé, když se vláda chová, jako by jí to nevadilo.

Špidla ist nicht Gross

Mnohým, kteří se před dvěma lety radovali z odchodu opozičně smluvního tandemu, pomalu tuhne úsměv na rtech. Kabinet sice nastoupil s novým stylem, zrušil několik velmi podezřelých kšeftů, zvládl vše kolem vstupu do Evropské unie a slibně inzeroval reformu veřejných financí. Ale postupně převládla bezradnost.

Karel Čermák v sobotu řekl, proč dělat ministra nechce. Ostatní to zatím tají, ale o jejich odhodlání být dobrými administrátory státu musíme také stále více pochybovat. Ministr zahraničí sice rozjel velmi nadějnou aktivní politiku, prosazoval starost o lidská práva, v posledním půlroce se ale zcela vytratil. Nevyjadřuje se k důležitým problémům, tápe v důležitých rozhodnutích, jako je vývoz radaru Věra nebo česká účast v irácké misi.…