Jen málokdo si dokáže představit, jak rozsáhlé a inspirativní dílo vytvořili za svůj dosavadní život manželé Jan a Eva Švankmajerovi. Máme povědomí o Janově Lekci Faust, Spiklencích slasti a Otesánkovi, ale u nich znalost většinou končí. Malby Evy jsou známé ještě méně. Nyní se naskýtá jedinečná příležitost prohlédnout si jejich dílo v relativní celistvosti. V Jízdárně Pražského hradu byla totiž minulý týden zahájena obrovská retrospektivní výstava Jídlo, která přináší více než 600 artefaktů a shrnuje tvorbu manželů v letech 1958–2004. V deseti komorních prostorách se nacházejí obrazy, objekty, krátké filmy, texty, kresby, koláže, keramika, loutky, fotografie, grafika a mnoho dalších uměleckých žánrů. Na stěnách galerie můžeme číst zakódované sny, obsese, poezii, lásku i nenávisti.
„Přesvědčením jsem anarchista,“ říká o sobě Jan Švankmajer. Z jeho surrealistických děl je však, kromě zaujetí freudovskou psychoanalýzou, alchymií a erotikou, patrné, že si dovede věci skvěle zorganizovat. Bez toho by se jemu a jeho ženě asi nikdy nepodařilo vytvořit tak rozsáhlé dílo. Při vstupu do galerie okamžitě zaujme titulní krátký film Jídlo z roku 1992, který je promítán na přední stěnu výstavního prostoru. Pak už stačí vejít a procházet světem nespoutané fantazie. Deset komorních prostor, které uvnitř čekají, má tyto názvy: Bestiář, Sen, Romány, Rébusy, Alchymie, Hmat, Fetiše,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu