Zpráva z rudého sjezdu

Od časného rána proudí do českobudějovického kulturního domu Metropol desítky svátečně oblečených lidí. Už z dálky jim ukazují cestu na šedém mramorovém obkladu čtyři tučně vyvedená červená písmena K S Č M. „Fuj, hanba,“ zdraví příchozí dva mladíci sedící na lavičce před Metropolem. „Jen počkejte, vy ještě uvidíte, a nebude to dlouho trvat,“ křičí na ně od vchodových dveří rozzlobený starší muž. Je sobota osm hodin ráno, šestý porevoluční sjezd bolševiků právě začíná.

Můžeme to dokončit

Delegáty vítá z pódia dechovka. „No, mně by spíš bodlo něco pro mladší generaci,“ glosuje snahu muzikantů místopředseda strany Jiří Dolejš a hází kolem sebe jeden úsměv za druhým. Ne každý mu jej ale opětuje, na mnoha tvářích je vidět nasupený výraz. „Co tady dělají ty hvězdy Evropské unie?“ rozhořčuje se starší muž u baru, na jehož portálu zbylo pár žlutých hvězd po nedávných oslavách vstupu země do EU. „To má být provokace?“ Další úvahy mu ale utínají pořadatelé: „Všichni do sálu. Soudruh Grebeníček bude mluvit.“

Po hymně si opravdu bere slovo současný, už jedenáct let v čele KSČM sloužící předseda. „Naše politika je zaměřená proti moci světových kapitálových a vojenských institucí, jako je NATO,“ začíná zostra. V Česku dle něj vládne „protilidový režim“ a „z řetězu sociálního státu…