Kaleidoskop

V každoroční soutěži Grand prix architektů hodnotí mezinárodní porota nové stavby na našem území. To je jistě záslužná věc, bohužel přitom ale objekty posuzuje v několika oddělených kategoriích. To je chyba, neboť domy by měly být hodnoceny komplexně, a nikoli zvlášť jejich interiér, zvlášť stavba samotná a zvlášť urbanismus. Navíc – což se děje – není mravné posuzovat čerstvě dokončené stavby, u nichž ještě nevíme, jak budou sloužit.

Snad se ale blýská na lepší časy. V posledním čísle časopisu Architekt se totiž člen letošní poroty sir Colin Stansfield přimlouvá nejen za zrušení kategorií, ale také konstatuje, že architektura je příliš vážné téma, než aby byla ponechána pouze na tvůrci. Navrhuje proto, aby byla v potaz brána i reakce uživatele. Pro příště by se tak podle jeho mínění měly soutěže – podobně jako v Británii a jinde v zahraničí – účastnit pouze budovy, které prošly alespoň dvouletým užíváním. Klíčový je podle Stansfielda i dialog hodnotitelů s investorem. Jak už bylo řečeno, je u nás praxe zatím bohužel dost odlišná. Budovy jsou navíc dosud hodnoceny pouze na základě elegantních obrázků od renomovaných fotografů, kteří ovšem na přání zadavatele dokážou nafotit i banální dům tak, že vypadá ušlechtile (v oblibě jsou v poslední době hlavně podvečerní tklivé záběry s rozzářenými okny).

Co tedy pro příští ročníky Grand prix doporučit? Domy by do soutěže neměli nominovat architekti, ale porota (odpadl by tak krom jiného i…