Dopisy

Masarykovou k smrti neodsoudili

Potěšil mě článek Alice Masaryková – čistota všude a ve všem (Respekt č. 19/2004). Ráda bych k němu připojila několik doplňujících informací. Alice Masaryková byla zatčena 28. října 1915; záminkou bylo přechovávání písemností jejího otce, T. G. Masaryka. Nejprve byla držena na policejním ředitelství v Praze, pak převezena do Vídně, odkud byla z vyšetřovací vazby propuštěna počátkem července 1916. Nikdy přitom nebyla souzena, takže jí ani nemohl být vyměřen trest smrti za velezradu, jak autorka píše. Pravda ale je, že uvěznění Alice Masarykové byla věnována velká pozornost v tisku. Dobové noviny spekulovaly, že její zatčení je způsob, jak umlčet TGM. Je také pravda, že protestní kampaň za její propuštění byla vedena především v Americe, kde Alice před válkou pracovala a kde měli Masarykovi řadu přátel a příbuzných. Na podporu Alice Masarykové vystoupily akademické kruhy, ženské spolky i česká krajanská sdružení. Výsledkem byla řada článků v novinách, protestní shromáždění i odeslání stovek protestních dopisů a telegramů – dobový tisk udával 40 000 – do Vídně. Aféra gradovala v dubnu 1916 uveřejněním článků v Denním hlasateli a New York Tribune o po-vstáních v Plzni, Praze, Táboře a jiných českých městech a o popravách rukojmích, včetně Alice Masarykové. Stejnou informaci přinesla na první straně i Chicago Daily Tribune s odvoláním na České národní…