Nebylo to správné – bylo to hrozné

O tom, že poválečné vyhnání Němců z Čech a Moravy zdaleka nepředstavuje mrtvé dějiny, není pochyb – ať už nám je připomínají tance politiků kolem Benešových dekretů, nebo různé umělecké a občanské projekty. Intenzivní pokus o vyrovnání se s tímto traumatem zažilo minulý týden Brno. Občanské sdružení Mládež pro interkulturní porozumění (MIP) uspořádalo v místním Muzeu romské kultury vernisáž výstavy Pochod smrti, na které představilo výsledky svého více než dvouletého zkoumání okolností vyhnání asi dvaceti tisíc Němců z Brna před devětapadesáti lety. Výstava vzbudila vypjaté emoce.

Nevím, čemu sloužíte

Vyhnání Němců z Brna bylo vzhledem ke svému rozsahu prvním takovým aktem v Československu. Došlo k němu po vydání prvního Benešova dekretu (o vyvlastnění německého majetku), ale ještě před konferencí vítězných mocností v Postupimi, která odsuny legalizovala. Večer 30. května 1945 byli všichni Němci, kteří ještě zůstali v Brně na základě rozhodnutí místního Národního výboru, v rychlosti vyhnáni ze svých bytů. S sebou si mohli vzít pouze příruční zavazadlo, žádné peníze ani šperky. Vzhledem k tomu, že práceschopní muži už byli odvedeni na práci, jednalo se převážně o ženy, staré lidi a děti. Od desáté hodiny večer byli postupně vyháněni ze stanoviště na Mendlově náměstí směrem k 54 kilometrů vzdáleným rakouským hranicím. V průběhu následujícího dne dorazil průvod do Pohořelic, které leží asi v polovině cesty k hranicím. Jedna část vyhnanců,…