Americký kreslíř Art Spiegelman se navždy zapsal do dějin komiksu svým seriálem Maus, v němž v alegorické podobě zpracoval hrůzy holocaustu. Komiks vycházel ve vlivném časopise Raw a jeho dvojdílná knižní podoba (vydaná v letech 1986 a 1991) pak svému autorovi vynesla prestižní Pulitzerovu cenu. Kritický i čtenářský úspěch Mausu ovšem Spiegelmana na dlouhou dobu zablokoval – autor pracoval v časopise New Yorker, kreslil obálky a marně hledal téma pro další rozsáhlejší komiks. Nakonec se dostavilo samo. Spiegelmana osobně silně zasáhl teroristický útok na New York a z otřesu se vzpamatovával čtyři měsíce. Jeho první uměleckou reakcí byla obálka New Yorkeru – černá plocha, ve které se sotva znatelně rýsovaly obrysy obou mrakodrapů. „Bylo to, jako kdyby mi Spiegelman přiložil na prsa stetoskop a metodicky zaznamenával každý úder srdce, který otřásal mým tělem od 11. září,“ popsal tehdy spisovatel Paul Auster dojem, jímž na něj obálka zapůsobila. A nebyl sám. Spiegelmanovi se dostávalo uznání ze všech stran.
Brzy ale přišel rozkol. Spiegelman se odmítl ztotožnit s patriotismem, jenž Ameriku po útoku doslova zachvátil a který přijala za svůj i redakce New Yorkeru. „Zjistil jsem, že New Yorker najednou vyznává úplně stejnou linii jako New York Times a všechna ostatní velká americká média, která nekritizují vládu v obavě, že by se jim státní úřady pomstily a zablokovaly…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu