Odvrácená strana PC
Čistá kancelář, myšlenky proměňované dotyky prstů ve výnosný artikl, žádné tovární komíny, minimální spotřeba energie – to je jeden pohled na ekonomiku informační společnosti. Není však ani zdaleka úplný. Jeho rubem je olovo, arzen, kadmium a jiné nebezpečné látky, bez nichž se počítače neobejdou; rozsáhlý ilegální obchod s elektronickým odpadem a často také velmi nešetrná výroba výpočetní techniky, jež nezřídka zatěžuje životní prostředí mnohem více než ostatní průmyslová odvětví.
Čistá kancelář, myšlenky proměňované dotyky prstů ve výnosný artikl, žádné tovární komíny, minimální spotřeba energie – to je jeden pohled na ekonomiku informační společnosti. Není však ani zdaleka úplný. Jeho rubem je olovo, arzen, kadmium a jiné nebezpečné látky, bez nichž se počítače neobejdou; rozsáhlý ilegální obchod s elektronickým odpadem a často také velmi nešetrná výroba výpočetní techniky, jež nezřídka zatěžuje životní prostředí mnohem více než ostatní průmyslová odvětví.
Kam s ním
Zřejmě nejviditelnější částí problému je nakládání s tím, čemu se anglicky říká e-waste, tedy s elektronickým odpadem. Na celém světě každoročně doslouží obrovské množství osobních počítačů, monitorů, tiskáren, mobilů a dalších podobných zařízení – jen v EU dnes připadá na jednoho občana v průměru 16 kilogramů elektronického odpadu ročně. Není divu. Výrobci informačních technologií totiž prostřednictvím inovací, cenové politiky a agresivního marketingu povzbuzují uživatele k co nejčastější obměně. Zatímco tak nový televizor nebo pračku kupuje průměrná domácnost jednou za řadu let, cyklus obměny výpočetní techniky je mnohem kratší. Tím vzniká klasická nerudovská otázka: Kam s ním?
Přestože elektronický odpad obsahuje jedy a těžké kovy, jež mohou nebezpečně zamořit životní prostředí, a třebaže skrývá také řadu znovu použitelných drahých látek, u nichž je žádoucí, aby…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu