Dopisy

Týden čilého neklidu

Glosa Hany Čápové Týden ospalého neklidu (Respekt č. 15/2004) vznikla zřejmě jen na základě zhlédnutí televizního šotu, jinak by se do ní nemohlo dostat kategorické tvrzení, že jisté návrhy během akce Týden neklidu „ani náznakem nezazněly“. Alegorický osel s prasetem Týden neklidu jen happeningově rámovali. Připomínali vládě nesplněné předvolební sliby a budili z poklidu širší veřejnost, během ostatních dnů se však seriózně diskutovalo o reformě vysokého školství. Došlo při tom i na témata, jež paní redaktorka postrádala. Vyšlo tak například najevo, že naprostá většina studentů nemá nic proti školnému. Jeho zavedení v tuto chvíli brání program ČSSD a nákladná dotace sociálně slabších studentů, která by jeho zavedení musela doprovázet.

Platová diferenciace učitelů, po níž paní Čápová volá, je teoreticky možná už několik let: jednotlivá pracoviště dostávají nečleněný měšec a je na nich, jak jej rozdělí. Ovšem v mnoha případech to výrazné zlepšení nepřineslo. V případě FF UK, kde na učitele s patnáctiletou praxí vychází devět tisíc čistého, je dvojnásobný plat pro lepšího nemožný – leda by fakulta propustila toho horšího, lepší by si zvýšil úvazek na dvojnásobek, přestal mít čas na přípravu, vědecký výzkum, publikování a postupně se sám stal horším.

V čem dávám autorce za pravdu, je konstatování, že od studentů „nezazněla věta ,&……