Už tu zůstaneme

Teroristické atentáty spáchané ve jménu islámu obracejí pozornost Evropanů, a často i jejich strach a vztek, k muslimské menšině na kontinentu. Česko není výjimkou. I tady slova jako imám, muslim, Arab či mešita vyvolávají nebývalé zneklidnění – a zájem.

Bude odtamtud

Ženy zmizely ve vedlejší místnosti. V modlitebně na okraji velkoměsta sklání tvář k zemi asi sto padesát mužů. Na zdi odměřují čas hodiny s kyvadlem a po pražské výpadovce za okny sviští vstříc velikonočnímu víkendu nepřetržitá šňůra aut. Rozrůstající se komunita pražských muslimů se pod vedením svého egyptského imáma sešla k pátečním bohoslužbám.

„Do modliteben se tady chodí více než v islámských zemích,“ prohlašuje u okna pražské kavárny mladá česká muslimka Kateřina. „Fungují totiž mnohem více jako společenská střediska. Kde jinde se tady mají rodiny a přátelé scházet?“ V Česku připadá na jednu mešitu a pár modliteben možná deset tisíc vyznavačů islámu, je to ale jenom hrubý odhad. Drtivou většinu z nich tvoří bývalí i současní studenti z muslimských zemí, obchodníci a jejich rodinní příslušníci. Počet rodilých Čechů, kteří se z toho či onoho důvodu stali muslimy, odhadují správci modliteben na tři nebo čtyři stovky.

„Lidé z arabských zemí sem přicházejí hlavně kvůli vzdělání a chtějí se vrátit domů. Nakonec ale svoje plány mohu změnit a zůstanou – buď založí…