Třikrát na okraj

V době, kdy národy střední a východní Evropy už stříhají metr před vstupem do EU, se jim dostalo studené sprchy. Německý kancléř Gerhard Schröder se nechal slyšet, že budoucí členové Unie neúměrně snižují svou daňovou zátěž a podbízejí se podnikatelům. Ještě adresněji se vyjádřil jeho švédský kolega Göran Persson, který zejména na adresu Estonska a Polska vzkázal: „Asi si myslí, že ve Švédsku, Finsku a Dánsku budeme vybírat vysoké daně a posílat tyto peníze do východní Evropy, aby tam měli třídu bohatých, kteří daně neplatí. To je však neobhajitelné.“ Takto direktivně už jsme to hodně dlouho neslyšeli. Pravda, nově přistupující státy EU budou profitovat na finančních transferech z centra, které logicky čerpají z toho, co občané unijních zemí zaplatí na daních. Pokud to však někomu vadí, nebylo by lepší brojit spíše proti pravidlům tohoto přerozdělování než proti daňovým sazbám, které nastavuje ta či ona demokratická vláda? Už zhruba před třiceti lety vešlo ve známost, že na dálku přenášené exhalace z českých hnědouhelných elektráren způsobují okyselení skandinávských jezer – tady by výzvu Švédska k dodržování příslušných standardů pochopil každý. Ale požadavek daňové homogenizace a kádrování jednotlivých států už zavání těžkou arogancí.

•••

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže minulý týden opět udeřil: tentokrát proti mlynářům a pekařům, kterým dal pokutu 120 milionů za zakázanou kartelovou dohodu. Tři největší hráči (Odkolek,…